Prázdniny v čudu

•září 14, 2008 • Komentovat

Tak nám skončili prázdniny, pro někoho příjemné, pro někoho méně. Uplně jsem zapoměl, že nějakej blog vůbec mám, proto se tu dlouhou dobu nic neobjevilo :D

Za uplynulou dobu se toho stalo tolik, že bych se tu asi upsal, takže to vemu trochu hopem.

O prázdninách se toho vlastně moc nedělo. Nejhezčí z celých prázdnin byl týden strávený s osoubou mého srdce nejdražší (škoda, že ten týden utekl tak rychle :( ). Předemnou stáli opravky z matematiky, takže jsem se musel semtam kouknout do knížky. Alespoň 3x do týdne byla nějaká ta akce v hospodě (zásadně v noci), pokaždé s někým jiným, protože většina známých odjela do zahraničí nebo za jinou srandou… zapíjeli se i 18tky kámošovo kámoše, neboli kámoše mého kámoše (je to vlastně jedno :D )… vypilo se toho celkem dost, vlastně jsem byl rád, že sem vůbec došel domu po svejch. Druhej den jsem zjistil, že sem si tam nechal sluneční brejle, sice od větnamců za pár korun, ale hodně bitelný a fešný. Bohužel už se nenašli (nejspíš skončili v ohni :D ). Koncem prázdnin sem začal opravovat kolo, bylo už hodně odřený a zanasený. V pondělí sem ho rozebral a ve čtvrtek už bylo přestříkaný, složený a vyladěný (jako nový). Přední světlo sem ztratil a zadní bylo omlácený a bez baterií, tak sem koupil oboje nový a rovnou sem vzal i zámek.

Něco málo fotek:

No a teď už je dva týdny po prázkách. Opravky sem bohužel neudělal, takže teď dělám znovu druhák. Ve třídě je to samej hopík s rovnokšiltem, no prostě děs, ale najde se tam i pár “normálních” lidí se kterejma v poho vycházim. Zítra máme praxi se Zasadilem (hroznej vopruz, rád buzeruje, zvlášť propadlíky). Venku je pěkná zima, takže nás snad nepoženou na výjezd…

Formátování notebooku = nedobitná kasička?

•červen 28, 2008 • Komentovat

Čím víc se stahuje, tím víc přibývá škodlivého softwaru a Wokna se stávají nestabilními. Muj noťas toho má už dost za sebou a proto jsem se rozhod, že ho sformátuju (asi toho eště namám dost z toho PC :D ).

Zálohoval jsem data (převážně muziku, cca. 30GB), vyhrabal jsem CD s Win XP Pro a pustil jsem se do díla. Resetoval jsem a přepnul do BIOSu. Spadla mi čelist, když na mě vyskočilo zadání hesla. Zkoušel jsem různý varianty včetně žádného, ale pořád mě to nechtělo pustit. Na internetu jsem našel prográmek, který dokáže heslo zjistit, popřípadě úplně zrušit. Po asi dvou hodinovém skoumání jsem se v readme dočet, že to na notebooku funguje jen zřídka, takže jsem byl opět na mrtvém bodě. Nervi to nakonec nevydrželi a notebook jsem rozebral, lokalizoval jsem baterku, která napájí základovku, a opatrně jsem se jí pokoušel vyšťouchnout šroubovákem, místo toho jsem ale urval celej držák a na základovce zbyli jen stopy po spojích :D … no nevadí, držák měl naštěstí dva zobáčky, aby do základovky zapadnul. Spoje sice už nedrželi, ale problém jsem elegantně vyřešil. Nad baterkou je totiž plastovej pruh, kterej je součástí krycí desky, takže jsem sehnal tušku, kousek jsem ustřih, rozdělil jsem jí na půl a vložil jsem jí mezi baterku a ten plastovej proužek. Místo bylo dokonale vytěsněný, spoje držáku baterky seděli výborně a nic se ani nehlo. Notebook sem zase sešrouboval a zapnul. Přešel jsem do BIOSu a heslo bylo pryč, nastavil jsem tedy bootování z CD/DVD a notebook resetoval. Po resetování mi ale naskočila standartní nabídka a ať jsem dělal co chtěl, disk prostě nenabootoval. Najel sem teda do woken a disk jsem prozkoumal… prázdnej! Mechanika mi ho prostě nechtěla přečíst, takže jsem ho lupnul do PC a musel jsem ho přepálit. Úzpěch. CD už to konečně přečetlo, takže jsem resetoval a čekal jsem na boot. Zase nic. Najel jsem teda znova do Woken (nervy se dali krájet), spustil sem disk, inovaci windows a skočila na mě chyba: Některý hardware nepodporuje tuto verzi operačního systému. Vysunul jsem disk, hodil jsem ho mezi ostatní, notebook jsem zaklapnul a šel jsem radši na pivo :D

Upgrade PC aneb jedna velká komedie

•červen 27, 2008 • Komentovat

Po dlouhém uvažování jsem se rozhodl, že si do mého “dědy” koupim TV kartu, abych moh konečně usínat i u něčeho jinýho, než jen u muziky. S velikým přesvědčením jsem se tedy vydal do nejbližší prodejny PC hardwaru. Byl jsem tak naivní, že jsem měl sebou jen nějaké ty dvě stovečky. Když jsem tedy přešel do cenové reality, odešel jsem domu s prázdnou a čekal jsem, než mi na účet dorazila výplata z praxe. Po dvou dnech únavného čekání jsem z bankomatu vysál Emu Destinovou a opět jsem zamířil do PC prodejny. Koupil jsem jakousi TV kartu pro analogovej, digitální a FM příjem za bezmála 1200 Kč. Cestou domu jsem se zastavil v elektru pro 10 metrů anténího kabelu a rozbočovač (celkem to přišlo na nějakejch 90 Kč), abych moh kabel přivést z ložnice. Doma jsem tedy prvně připravil kábl, abych to moh otestovat na ostro, hned jak novou kartu zapojim. Následně jsem vypnul a vypojil PC, sundal jsem kryt a pustil se do díla. S překvapením jsem zjistil, že už mám jen jeden volnej slot. Kartu jsem tam tedy vsunul, připojil jsem napájení, monitor a zapnul PC. Málem sem se posral strachy, když na mě PC začalo nehorázně pískat, jako když ležíte v nemocnici napíchlý na přístroji měřící srdeční tep a máte jen pár vteřin před smrtí. Vypnul jsem to a několikrát jsem to zopakoval, bohužel to dělalo pořád. Monitor ani nenabíhal, takže mě napadlo, že se to nejspíš hádá s grafikou. No už sem na to neměl nervi, popadl jsem kartu a odnesl jsem jí zpět do prodejny, kde mi jí vyměnili za jinou. Sebevědomě jsem s ní utíkal domu a doufal, že tentokrát bude vše v pořádku. Omil! Naprosto stejný problém. Vsteky jsem padl do postele a vše jsem odložil na další den. Druhý den dopoledne se stavil kámoš, tak jsme popadli PC a odnesli do prodejny, kde to bez našeho překvapení nerozchodili. Poradil jsem jim, že by to mohlo být grafikou, vyměnili ji tedy za ASUS 256MB a hle, PC naskočilo uplně v pohodě. Zaplatil sem teda dalších 560 Kč za grafiku. Rovnou mi tam vyndali síťovku a zvukárnu, protože už je mám integrované na základovce, jenom neaktivní a bez ovladačů. Nainstalovali mi software k TV kartě a další průser. Při spouštění programu mi to hodilo jen windousáckou chybu, takže mi doporučili, ať PC sformátuju, že se to tam nejspíš hádá s některým procesem. PC sem tedy přitah domu a začal jsem zálohovat data, což mi trvalo skoro další dva dny. Konečně jsem se vrhnul na formátování a novou instalaci Woken. Nová instalace ovladačů, nezbytných programů a samozřejmě software pro TV kartu. “FUNGUJÉÉÉ!” sem zahejkal na půl baráku. Naladil jsem programy a poprví spustil. “Kurva co to je zase tohle?!” programy byli hrozně rozladěný, znáte ty bílý kristalky, co vám při ladění skáčou po obrazovce. 4 dny sem se snažil přijít na způsob, jak programy doladit, neúspěšně. Při hraní her sem měl navíc obrovské seky, protože si to grafika prostě nedávala. ASUS je prostě shit a to mi nikdo nevymluví, když vyměnim ATI 128MB DDR II za ASUS 256MB DDR II a mám 100x větší lagy, tak je o kvalitě celkem rozhodnuto. Včera sem teda udělal zásadní krok. TV kartu jsem vyjmul společně s ASUSem a nacpal jsem tam zpět svojí ATI. Hry zase jedou báječně. Na TV kartu už mám kupce a grafiku nejspíš střelim na Aukru.

Lehké shrnutí cen:

  • 1150 Kč – TV karta
  • 560 Kč – Grafická karta
  • 90 Kč – Kabely a spoje
  • 1800 Kč Celkem

Po téhle zkoušce, kterou sem si prošel, nechci o upgradu PC slyšet dlouhou dobu. Pokud o TV kartě uvažujete a nemáte zrovna nejnovější PC, zjistěte si napřed, zda-li je hardware kompatibilní a jestli máte peněženku tlustčí než obvykle, ušetříte tím spoustu času, pěnez i nervů ;)

Můj osobní blog

•červen 27, 2008 • Komentovat

! Welcome newcomers !

Zdravím všechny návštěvníky mého osobního blogu. Co to zase dělám? Nejsem si jistej, dostal jsem nějakej záchvat psaní a asi se potřebuju trochu vykecat jinde než na toaletě =D. I když už v HTML umim chodit a udělal jsem nespočetně webů, nemám náladu vytvářet něco novýho, zvlášť, když na nějakou tu osobní stránku se blog vyloženě hodí. Snad si tu u mých historek užijete dost srandy…